Za dramaturgií kadaňského Poesiomatu stojí známý historik, filosof, publicista a kadaňský rodák Petr Hlaváček. Vybrané skladby reflektují, jak spolu v Kadani na českém severozápadě komunikovala poslední dvě století zdejší německá (původně většinová), česká a židovská komunita.
Kadaň byla v 19. a 20. století vitálním městem, které pulsovalo bohatým intelektuálním životem. Bohužel v letech 1938–1989, v době nacistické a komunistické totality, zažilo město značný úpadek. Teprve v posledním třicetiletí se snaží ohledávat a obnovovat svou historickou paměť.
Na kadaňských hradbách tak k posluchačům promlouvají hlasem herečky Národního divadla Pavly Beretové, loutkoherce Petra Besty nebo architekta David Vávry, díla celé řady českých spisovatelů, básníků a básnířek.
Poesiomat nabízí básnické a prozaické texty od autorů, kteří z Kadaně či Kadaňska pocházeli, nebo město a okolní kraj nějak výrazněji reflektovali. Objevuje se zde například dílo švýcarsko-francouzského exulanta Benjamina Constanta, jehož román Adolf se v zčásti Kadani odehrával, stejně jako básně či provokace dvou kadaňských maturantů, expresionistického básníka Victora Hadwigera a spoluzakladatele dadaismu Waltera Sernera.
Posluchači si v Poesiomatu poslechnou také části díla Ludvíka Vaculíka, Josefa Čapka, Marty Gärtnerové, Naděždy Sochové, Ivana M. Jirouse a písně Sluníčko od legendárního dua Suchý-Šlitr, ve které “strejček Nimra koupil šimla z Kadaně”, či píseň Ivana Mládka “Pepa z Kadaně” v podání Josefa Dvořáka. Současné autory zastupuje kadaňský rodák, novinář a spisovatel Stanislav Dvořák a několik skladeb je věnováno studentům kadaňského gymnázia.