Prášily / Stubenbach

Krajinu kolem šumavských Prášil (Stubenbach) na konci 19. století proslavil česky píšící spisovatel německé národnosti Karel Klostermann. Za první republiky byla obec oblíbeným a vyhledávaným místem odpočinku. Do zdejších hlubokých lesů se Češi i Němci jezdili osvěžit čerstvým horským vzduchem – často sem zavítal například malíř a grafik Josef Váchal. Po odsunu německého obyvatelstva se Prášily ocitly na samé hranici železné opony a do vesnice, která se stala součástí vojenského prostoru, se jen tak někdo nedostal. Symbolem jejího pokračujícího úpadku se v roce 1979 stalo odstřelení zdejšího kostela sv. Prokopa pod záminkou jeho údajně dezolátního stavu. 

Po roce 1990 se Prášily opět začaly otevírat světu. V místě bývalých papíren našel svůj nový domov architekt Ivan Adam s manželkou. Společně iniciovali nejeden počin odhalující zašlou krásu horské vsi a navazující na ni moderními prostředky. Ve spolupráci s německými rodáky  vytvořili z pozůstatků zbořeného kostela pietní místo, kde se nyní každoročně koná česko-německá svatoprokopská mše. Obnovili také hřbitov, rozšířili jej a doplnili o kapli, která je důstojnou připomínkou původních německých obyvatel. 

Prášily jsou opět oblíbeným rekreačním střediskem – jedním ze zastavení na česko-bavorské Stezce sv. Vintíře. Návštěvníci a poutníci tu mohou načerpat síly, ale také se něco dozvědět o soužití Čechů a Němců ve zdejším kraji.

*****

Die Landschaft um die im Böhmerwald gelegene Gemeinde Prášily (Stubenbach) wurde Ende des 19. Jahrhunderts durch Karel Klostermann, einen in tschechischer Sprache schreibenden Schriftsteller deutscher Nationalität, bekannt. Zur Zeit der Ersten Tschechoslowakischen Republik war das Dorf ein beliebter und viel besuchter Urlaubsort. Deutsche und Tschechen kamen gleichermaßen in die tiefen Wälder, um die frische Bergluft zu genießen –  unter ihnen auch der Maler und Grafiker Josef Váchal. Nach der Vertreibung der deutschen Bevölkerung lag Prášily direkt an der Grenze des Eisernen Vorhangs und niemand konnte mehr einfach so in das Dorf gelangen, da es Teil eines Militärgebiets wurde. Symbol des weiteren Verfalls des Ortes wurde die Kirche St. Prokop, die 1979 unter dem Vorwand ihrer Baufälligkeit gesprengt wurde.

Nach 1990 begann sich das Dorf wieder der Welt zu öffnen. In der ehemaligen Papierfabrik fanden der Architekt Ivan Adam und seine Frau ihr neues Zuhause. Gemeinsam initiierten sie bereits zahlreiche kulturelle Projekte, die die frühere Schönheit des Bergdorfs wieder zum Vorschein bringen und mit modernen künstlerischen Mitteln an sie anknüpfen. In Zusammenarbeit mit den deutschen Landsleuten gestalteten sie aus den Überresten der abgerissenen Kirche eine Gedenkstätte, in der seither jedes Jahr eine deutsch-tschechische heilige Messe gefeiert wird. Auch der Friedhof wurde erneuert und vergrößert und als würdige Erinnerung an die ursprüngliche deutsche Bevölkerung wurde eine Kapelle errichtet.

Prášily ist wieder ein gefragter Erholungsort, eine der Stationen auf dem tschechisch-bayerischen Fernwanderweg „Gunthersteig“. Besucher und Pilger können hier nicht nur Kraft tanken, sondern auch etwas über das Zusammenleben von Deutschen und Tschechen in der Region erfahren.

*****

Poesiomaty v sudetské krajině –  společný projekt Ondřeje Kobzy, Česko-německého fondu budoucnosti a Nadace PPF –  recitují, zpívají, zní zvukem zvonů. Tím vším, ale také například vyprávěním odsunutých německých obyvatel zvou k objevování genia loci zapadlých míst českého pohraničí. Zároveň připomínají, jak bohaté a rozmanité je duchovní i hmotné dědictví bývalých německých obyvatel českých zemí a jak důležitou roli v jeho záchraně hraje nadšení místních lidí a česko-německá spolupráce.  

*****

Poesiomaten in der Sudetenlandschaft – ein gemeinsames Projekt von Ondřej Kobza, dem Deutsch-Tschechischen Zukunftsfonds und der Stiftung „Nadace PPF“ –  rezitieren, singen oder lassen Glocken läuten. Damit, aber auch zum Beispiel mit Erzählungen der vertriebenen deutschen Landsleute, laden sie dazu ein, den Genius Loci abgelegener Orte im böhmischen Grenzgebiet zu entdecken. Gleichzeitig erinnern sie an das geistige und materielle Vermächtnis der ehemaligen deutschen Bewohner der böhmischen Länder und an die wichtige Rolle, die der Enthusiasmus lokaler Akteure sowie die deutsch-tschechische Zusammenarbeit bei der Bewahrung dieses Erbes spielen.