Jednou ze zastávek po našich krajích byla i Břeclav. Město, které nemá klasické náměstí. Možná to je i jejich tématem, nemít něco, co všechna ostatní města mají. A možná je dobré vzít to ne jako mindrák, ale jako pozitivum. Když není náměstí, tak si ty aktivity a ten symbol vytvořit jen tak odspodu. Skrze vztahy.
Možná by se za náměstí dala považovat pěší zóna od nádraží. Mezi stromy se v dáli tyčí mohutný komín továrny Gumotex. Od šedesátých let vyrábějí legendární panenky, traktory, a především Rumcajse. Ten komín pro mě rázem začal ztělesňovat vzpomínky na všechny tyhle ikonické hračky po rodičích.
úryvek z fejetonu pro Reflex 16/2021
Obsah:
Jan Skácel: Tráva jako my / Viola Fischerová: Bratrovi / Oldřich Mikulášek: Čas vína / Hm: Komín a břízy / Edgar Dudka: U útulku 5 / Petr Váša: Lokomotivám se motají kola / Kamila Novotná: Utopie / Petr Nikl: Motorkář (Nafukovací povídky) / Josef Hora: Síť (Tvůj hlas) / Radek Malý / Hradišťan: Modlitba za vodu / Ivan Blatný: Nad městem letěly šaškovy střevíce / Jakub Grombíř / Vít Slíva / Elinka / Jan Zahradníček: Žízně / Rumcajs / Jan Skácel: Kam odešlý laně / Živé Kvety: Dni Jako Komíny / Vítězslav Nezval: Edison