Litomyšl

Litomyšl. Malebné, kulturní a živé město, architektonická perla východních Čech. Každá nová veřejná stavba je v Litomyšli díky dlouhodobé vizi vedení města něčím výjimečná. Výjimkou tedy není ani nová lávka přemosťující hlavní dopravní tah městem. Původně bezejmenná, lidově nazvána Smetanova, tudíž již oficiálně Smetanova. A pod novou Smetanovou lávkou nový (nejen) smetanovský Poesiomat.

 Dramaturgie Litomyšlského Poesiomatu mapuje bohatou kulturní historii města. V textech Terézy Novákové či Aloise Jiráska přenese posluchače do Litomyšle devatenáctého století, atmosféru lázeňského města, kde “vodu nikdo nepije”” přiblíží také Krvavý román Josefa Váchala v podání manželů Švehelkových.

S Litomyšlí je úzce spjata osobnost Bedřicha Smetany. Poesiomat tak - krom jeho nejznámější skladby z cyklu Má Vlast - nabídne třeba osobní dopis, který Litomyšlanům zaslal dojatý Smetana po své poslední návštěvě rodného města. 

Litomyšlský Poesiomat také představí výběr z díla dalších významných osobností města: básně Boženy Němcové a Zdeňka Matěje Kuděje, recepty Magdaleny Dobromily Rettigové, esej astronoma Zdeňka Kopala, vyprávění sochaře Olbrama Zoubka, poetické říkanky Davida Vávry, zamyšlení architekta Josefa Pleskota nebo autentické hospodské vyprávění bývalého starosty Miroslava Brýdla.

Poetickou část dramaturgie obstará výběr básní autorů z Litomyšlska z průběhu minulého století a také skladby současné generace: litomyšlské Básnické skupiny 20XX.

Hlas Litomyšlskému Poesiomatu propůjčili Petr Lněnička, Martin Myšička, Iva Hüttnerová, Tereza Brázdová, Jana Věnečková, Dana Urbánková, Romana Dubjáková, Milan Motl, Petr Besta, Jan Sádovský a manželé Švehelkovi.