Jezeří

Nad rozlehlou planinou hnědouhelné mostecké pánve se pnou majestátní Krušné hory. A na jejich úpatí, obklopen staletými bukovými lesy, barokní zámek Jezeří. Málokdo by přitom tušil, že jde o stavbu, která během své bohaté historie hostila jedny z největších velikánů světovékultury.

Svou nynější podobu získal při barokní přestavbě na přelomu 17. a 18. století, název pak napovídá spojení s rozlehlým Komořanským jezerem, jež se rozprostíralo v oblasti dnešní mostecké pánve. Právě zřízení povrchového dolu a zejména jeho postupné rozšiřování ohrožovalo samotnou existenci zámku. 

Proti plánu rozšířit důl až na samotné úpatí Krušných hor se postavily desítky vědců a veřejně známých osobností, mezi nimiž byl i současný britský panovník král Karel III. Zámek Jezeří nakonec zachránil geologický pokus s kostkami cukru, o čemž vypráví i poetická roura.

Spolu s povídáním o proměně krajiny v průběhu století si mohou návštěvníci poslechnout seznam účastníků záchrany Jezeří, autentické deníkového záznamy jednoho z nejvýznamnějších evropských hudebních operních skladatelů Christopha. W. Glucka, jež zde prožil mládí, slavnou symfonii Eroica, kterou Ludwig van Beethoven poprvé představil právě na zdejším zámku nebo vzpomínky Johanna Wolfganga Goetheho na chvíle strávené na Jezeří.

Poesiomat stojí na vyhlídce nad zámkem. Posluchačům se tak nabízí fascinující výhled do hlubinného dolu. U toho se mohou zaposlouchat do příběhu kastelánky Hany Krejčové, svérázného zamyšlení Jiřího Sádla a velrybí písně, která se atmosféricky vznáší nad měsíční krajinou.